Verze pro tisk | |
Informace |
Počítačový zdroj je elektrické zařízení, které mění střídavé síťové napětí 230V / 50Hz na stejnosměrné napětí, které rozděluje do několika větví. U moderních zdrojů to jsou 3,3V, 5V a 12V větve na které jsou kladeny odlišné požadavky podle daných specifikací.
Byl standardizován firmou IBM již v roce 1984 a je považován za první moderní specifikaci, určující rozměry základní desky, její výstupy a také specifikaci napájecích zdrojů. Zdroje AT měly dva hlavní šestipinové konektory a dvě napájecí větve 5V a 12V.
Tato koncepce však nebyla připravená na softwarové zapínání, neboť vypínačem se odpojil zdroj přímo od sítě. Formát AT se markantněji rozšířil až v devadesátých letech, ale už od roku 1997 jej začal vytlačovat formát ATX.
Jako náhrada za AT byl vymyšlen v roce 1995 koncept ATX, za kterým stojí firma Intel. Kromě designu základních desek a počítačových skříní upravoval také specifikace napájecích zdrojů. Ty kromě napětí 5V a 12V, začaly dodávat i napětí 3.3V, důležité pro grafické karty osazené ve slotu AGP. Také byl vytvořen princip softwarového zapínání. Zdroj má v podstatě tři stavy - zapnuto se všemi napěťovými okruhy v chodu, vypnuto (lze zařídit pouze vypínačem nebo vyndáním kabelu ze zásuvky) a stand-by s omezeným příkonem pro napětí 5V - toto je označeno jako 5Vsb a slouží k přepnutí do stavu zapnuto. Zapnutí se provádí spojením pinu PS_ON# se zemí na hlavním Main Power konektoru a toto zapnutí vždy provádí základní deska, ať už na základě stisknutí tlačítka na skříní počítače nebo přes Wake-up funkci síťové karty, případně přes USB zařízení.
Na začátku roku 2000 (mimochodem tři čtvrtě roku před uvedením Pentia 4), byl vytvořen další standard - ATX12V. Ten ve specifikaci 1.0 navazuje na předchozí ATX 2.03, ovšem už obohacený o 12V Power konektor a tvrdší specifikace 12V větve, k úpravě konstrukce základních desek či jiným konstrukčním změnám nedošlo. 12V větev se dostala do popředí především kvůli lepší možnosti přenášet větší výkony oproti 5V větvi se stejným průměrem vodičů a udržením rušení v přijatelných mezích.
Procesory začínající řadou Pentium 4 a z něj odvozených Celeronů, vyžadují zapojení 12V Power konektoru, ze kterého jsou napájeny napěťové regulátory zakladních desek, které vytváří napětí pro procesor. U novějších Athlonů XP a výše není zapojení tohoto konektoru povinností, je však vřele doporučováno.
Pozor, někteří výrobci "vtipně" nabízí vyvedení konektoru 12V Power přes redukci z jiných konektorů. Takové řešení rozhodně není doporučeno používat! Stejně zvrhlé jsou i "nápady" některých výrobců základních desek, kteří umožňují nahrazení 12V Power konektoru například konektorem na pevné disky - tento nepoužívejte, klasický ATX zdroj není koncipován na zatížení 12V větve kladené na zdroje ATX12V.
Formát ATX12V vycházel v několika revizích z nichž nejpodstatnější změny přinesla až specifikace ATX12V 2.0 (únor 2003). Kromě změny výkonových doporučení a zvýšení minimální účinnosti přinesla tato specifikace rozdělení 12V větví, změnu z 20pin na 24 pinový Main Power konektor, zrušení Aux Power konektoru a přidání Seriál ATA konektoru.
Tento formát nepřinesl žádné změny napájecích zdrojů (používány byly nadále ATX12V), podstatné inovace se týkaly změny referenčního designu základních desek a rozmístění komponent ve skříni.
Jelikož na bezchybném chodu zdroje závisí stabilita celé sestavy, používají se především pro serverové řešení redundantní zdroje. Ty jsou umístěny ve speciálním šasi do kterého se zasunují nejčastěji dva zdroje, z nichž v normálním režimu pracuje pouze jeden a v případě poruchy zastane jeho práci zdroj druhý. Jednotlivé zdroje jsou konstruovány jako hotswap zařízení a mohou být vyměňovány za chodu.
Při vývoji formátů od ATX 1.0 do ATX12V 2.2 se několikrát změnily specifikace doporučených výkonů na jednotlivých větvích. U 300 W zdroje standardu ATX 2.03 byla třeba silná +5V větev, která v té době napájela procesory. U zdrojů ATX12V 1.3 je na úkor +5 V větve, kvůli změně napájení procesorů, posílena větev +12V, na které se lépe přenášejí velké výkony. Stále je zde však přítomná silná +3,3V větev kvůli slotu AGP. Zdroje ATX12V 2.0 mají opět silnější +12V větev, která byla rozdělena rovnou na dvě části - především kvůli příchodu PCI Express slotu, ze kterého lze odebírat až 75 W z +12 V. Ve specifikacích ATX12V 2.1 byly jmenovité hodnoty proudů ještě upraveny.
Pokud by tedy nastala situace že při upgradu počítače vyměníte procesor, základní desku a grafiku za novou a ponecháte starou skříň se zdrojem, riskujete přinejmenším nestabilitu systému. Nehledě na to že starý zdroj mohl mít 400 W ale proudy dodávané v jednotlivých větvích mohou byt rozděleny zcela neadekvátně. Tak například u starého počítače s Athonem XP a grafikou v AGP slotu byla vyžadována silná 5V větev která napájela procesor a 3,3V která napájí grafickou kartu, proto při upgradu systému na Core2Duo s grafikou v PCIExpres slotu nebude schopen zdroj dodat v 12V větvi požadovaný výkon a silné 3,3V a 5V věteve bude využity minimálně.
Pozorní čtenáři si jistě všimli že u nových systému začíná být 3,3V větev určená k napájení AGP slotu nevyužita. V budoucnu se tato větev neztratí. S příchodem novějších generací Serial ATA disků se počítá s napájením elektroniky právě z této větve u zakladních desek je situace podobná, čipů napájených z této větve přibývá (RAID řadiče, výkonné zvukové karty, síťové karty, firewire řadiče, komplexní čipové sady...). Počítačové zdroje směřují k trendu přenášení vysokých výkonů po 12V větvi a napájení elektroniky s minimální spotřebou z větve 3,3V, naopak silná 5V větev z dob minulých začíná být nevyužita.